Citáty z knihy Poselství Grálu od Abdrushina
Lidově řečeno, musí býti pravá víra silou, která vyzařujíc z ducha člověka, proniká jeho tělem i krví a stává se tak jedinou přirozenou samozřejmostí. Nic vyumělkovaného, nic vnuceného, nic naučeného, nýbrž jen život!
Z každého Božího poselství jste udělali náboženství! Ke svému pohodlí! A to bylo falešné! Neboť jste náboženství postavili na zvláštní, vyvýšený stupeň, stranou od činnosti všedního života! A v tom byla největší chyba, kterou jste mohli udělat; neboť tím jste postavili také Boží vůli stranou od všedního života, nebo, což je totéž, vy jste se postavili stranou od Boží vůle, místo aby jste se s ní sjednotili, a položili ji do středu života a ruchu vašeho všedního dne! Byli s ní jedno!
Tvrdí-li se, že člověk, který usiluje o království nebeské, nesmí lpěti na pozemských statcích, není tím řečeno, že má pozemské statky rozdati nebo zahodit, aby žil v chudobě. Člověk může a má radostně užívati všechno to, co mu Bůh ve svém stvoření učinil přístupným.
Každé Boží poselství máte přijímat zcela přirozeně a prakticky, musíte je vložit do své práce, svého myšlení, a do celého svého života! Nesmíte pro sebe z něj udělat něco osamoceného, jak se to nyní stalo, k čemuž přistupujete jen způsobem návštěvníka v hodinách klidu!
Člověk má vždy jen svobodný úmysl a svobodné rozhodnutí na začátku každého jednání v tom, že určuje kam má být vedena vesmírná síla, jím proudící, jakým směrem. Z toho vzniklé následky, které ve směru jeho chtění přivodila síla, musí potom nést.
Požadujíce stojí Bůh před lidstvem, ne vábivě a prosebně, ne bědujíce a truchlivě. Klidně ponechává všechny špatné, dokonce i všechny kolísavé temnotám, aby vzhůru usilující již více nebyli vystavováni jejich útokům, a aby všechny ostatní nechal prožít, co považují za správné, a tím došli k poznání svých omylů!
Praví-li se, že Bůh podává svou ruku ku pomoci, tedy je to ve slově, které lidem posílá. V tomto slově jim ukazuje, jak se mohou zprostiti viny, do které se zapletli. Jeho milost jest předem ve všech velkých možnostech, které byly dány lidským duchům k použití ve stvoření. To jest tak nesmírně mnoho, že dnešní člověk si to ani představiti nedovede, protože se tím nikdy dosti vážně nezabýval. Tam, kde se o to pokoušel, bylo to dosud jen hříčkou nebo za účelem marnivé sebepovýšenosti!
